TJ Sokol
Havlíčkova Borová

    Utkání v Tisu pro nás mělo být předposeldním pokusem v podzimní části sezony, jak rozšířit naše bodové konto. Utkání pro nás také mělo jednu trochu hořkou příchuť. Po 42 letech to byla zřejmě poslední cesta autobusem, který řídil "náš" Milan Benc". Ten odchází do důchodu a "jeho" autobus už nás zřejmě na fotbal nikdy nepoveze. Nezbývá, než mu poděkovat.

    Zápas s lídrem tabulky, který se nese na vlně pohody, nás čekal na domácím trávníku. Naše poslední výkony však nenabízely příliš optimistické výhledy a tato očekávání se i naplnila.

     Zápasy s Chotěboří pro nás bývají vždy takovým malým svátkem, neboť v minulosti několik našich hráčů okusilo angažmá v Chotěboři. A také postavení v tabulce nás nutilo zabojovat venku o body. Zápas jsem však na vlastní oči neviděl, a proto jsem si dovolil použít komentář Petra Veselky z Havlíčkobrodského deníku.

     Po prohře ve Ždírci nás doma čekal soupeř ze spodních pater tabulky, tým Pohledu, tedy náš přímý konkurent v boji o záchranu. Dalo se říct, že se hrálo o 6 bodů.

     Po remíze s Havlíčkovým Brodem C jsme chtěli navázat na výkon z první plle i proti Ždírci nad Doubravou B. Bohužel domácí měli jiné plány a v utkání celkem v pohodě zvítězili.

     V neděli 23.9.2018 nás na domácím hřišti u sokolovny čekal souboj s týmem Havlíčkova Brodu C, za který nastupují fotbalisté, kteří vesměs prošli vyššími soutěžemi. Zkušeností a fotbalového umu tedy mají na rozdávání. My jsme však chtěli odčinit vysokou porážku z Ádolu a chtěli jsme se je pokusit zaskočit vysokým presinkem a rychlým přesouváním hry do útoku.

   První vzájemné utkání s týmem Antonínova Dolu nedopadlo pro náš tým zrovna dobře. Po velmi špatném, ve druhém poločase možná až ostudném výkonu, jsme dostali nařezáno 7:0.